CO JE TO TA HUSOKACHNA ??

CO JE TO TA HUSOKACHNA ??

CO JE TO VLASTNĚ TA HUSOKACHNA?

 

Často se setkáváme s dotazy na téma husokachna.

Jak to vlastně je? Žádná husokachna neexistuje. Tímto názvem lidé označují všechno možné, pižmovkou počínaje a mulardem konče.

Takže kdo je kdo:

KACHNA DOMÁCÍ

 

 

Vznikla domestikací kachny divoké

(Anas platyrhynchos).

Patří do řádu vrubozobých (Anseriformes), čeledi kachnovití (Anatidae), rod kachna (Anas).

Dnes existuje velké množství různých plemen, lišících se velikostí, barvou i užitkovostí. Máme vysloveně masná plemena, např. kachna ruánská či naopak plemena nosná, která množstvím snesených vajec mohou směle konkurovat slepicím. Takovou typicky nosnou kachnou je např. Indický běžec.

Zřejmě naprosto nejběžnějším kachním plemenem je kachna pekingská ( viz foto), která posloužila i jako výchozí materiál pro tvorbu mnoha průmyslových linií, např. kachny Rito, Cherry Valley a podobně. Všichni tito hybridi jsou v podstatě "vylepšená" kachna pekingská.

Kachny obecně velmi rychle rostou a při dobré péči mohou být poráženy ve věku 2-3 měsíce. Průmysloví hybridi při dodržení technologie výkrmu i dříve (obvykle 42 dní).

PIŽMOVKA DOMÁCÍ

 

 

Samostatný rod vodních ptáků podobající se kachnám. Původní zbarvení je černé, ale dnes se chovají v nejrůznějších barvách.

Latinsky Cairina moschata.

Patří do řádu vrubozobých (Anseriformes) společně s kachnami, husami, labutěmi, berneškami, atd.

Čeleď kachnovití (Anatidae), rod pižmovka (Cairina), zatímco kachna domácí je rod kachna (Anas).

Pižmovka pochází z Jižní Ameriky, kde byla domestikována místními Indiány. I když se ráda vykoupe, na vodě se zdržuje mnohem méně než kachna. Zatímco kachny v noci spí na vodě mají-li možnost, pižmovky vyhledávají křoví a stromy a rády spí na vyvýšených místech. Dobře šplhají a k tomuto účelu mají nohy vybavené silnými drápy, které neváhají použít v sebeobraně a mohou způsobit nepříjemná zranění. Při manipulaci s nimi je proto potřeba zvýšené opatrnosti.

Pižmovky mají velmi dobře zachovaný pud sezení na vejcích a proto jsou oblíbené v drobnochovech. S minimální péčí každoročně vyvedou 2-3x mláďata. Nejsou náročné na potravu, hodně se pasou

(odtud zřejmě pramení název "husokachna"- kachna co se pase...)

sbírají různý hmyz a plže a pokud mají k dispozici velký výběh vystačí si téměř samy jen s omezeným přikrmováním večer.

Jejich maso je velmi chutné a proto chovatelé ve Francii přistoupili k šlechtění pižmovky na vyšší užitkovost. Pro potřeby velkochovu byla šlechtěním a následnou selekcí pižmovka "zušlechtěna" a vznikla BARBARIE.

 

BARBARIE

 

Jak už bylo zmíněno, jde v podstatě o pižmovku vyšlechtěnou pro potřeby velkochovu. Chová se většinou v bílé barvě (zejména ve velkochovech), ale existují i barevné linie, určené pro malochov.

Na rozdíl od původní pižmovky jsou barbarie větší, zmasilejší s vyšším podílem prsní svaloviny. Produkce násadových vajec vzrostla 2-3x, takže od jedné kachny získáme mnohem více potomstva. Vždy je ale něco za něco a tak za tuto užitkovost zaplatíme tím, že mají barbarie potlačený pud kvokavosti a tudíž na vejcích nesedí vůbec nebo špatně. Pro jejich chov je tedy potřeba líheň.

Z tohoto důvodu se nedoporučuje křížit je zpětně s pižmovkou, protože se připravíme o to nejcennější, co na pižmovkách oceňujeme a to pud sezení na vejcích.

 

MULARD

 

Jak už sám název napovídá - základ slova MULA- jedná se o mezirodového křížence.

Mulard je kříženec kachny domácí(Anas) a pižmovky(Cairina). Je neplodný, stejně jako jiní mezirodoví kříženci např. kříženec klisny a osla -MULA, nebo oslice a hřebce- MEZEK, případně koně a zebry - ZEBROID a podobně.

K dalšímu chovu se pochopitelně použít nedá, nerozmnožuje se a inzeráty nabízející mulardy k chovu působí tedy více než úsměvně.

Každá generace mulardů je konečná a nové mulardy je zapotřebí opět "vyrobit" zkřížením kachny s pižmovkou.

Mulardi jsou oblíbení, rychle rostou, dosahují větší velikosti než rodiče a jejich maso je chuťově odlišné jak od masa kachny, tak od masa pižmovek.

"Vyrobit" mularda si může každý chovatel zkusit doma na dvorku, ale ze zkušenosti víme, že úspěšnost nebývá vysoká. Ve velkochovech se proto chovné kachny - většinou pekingské - inseminují spermatem samců barbarií.

Mulardi se chovají většinou v bílé barvě (zejména ve velkochovech), ale mohou být i různobarevní, nejčastěji černobíle strakatí nebo bílí s černými zády a temenem, připomínající kachnu starorýnskou. Záleží jaké barvy byli rodiče.

 

HUSA DOMÁCÍ

 

Husa domácí vznikla domestikací nejméně dvou druhů divokých hus a to

v Evropě Husy velké (Anser Anser)

v Asii Husy labutí (Anser Cygnoides).

Jejich vzájemným křížením a následnou selekcí vznikl bezpočet plemen domácí husy. Uvažuje se i o možnosti, že se na vzniku některých plemen částečně podílely i jiné druhy divokých hus.

 

 

Na rozdíl od kachen a pižmovek je husa výhradní býložravec. Hlavní složku potravy tvoří tráva, kořínky roslin, semena, vodní rostliny, ale i ovoce a zelenina, prostě vše, k čemu se pták dokáže dostat.

Husy tedy krmíme převážně travou (pastva), přikrmujeme zrním, spadaným ovocem a pod. Při intenzivním výkrmu za použití krmných směsí je možno husy porážet ve věku 2 měsíců. Obvyklejší a oblíbenější je výkrm tzv. pečínkových hus, které se při extenzivním výkrmu poráží ve věku 4 měsíců. Jejich maso je vyzrálejší a mnohem chutnější, výkrm i přes delší časový úsek vychází ekonomicky mnohem výhodněji, protože odpadá krmení kompletní směsí, ale zvířata se převážně pasou.

Husy se mezi sebou mohou křížit a dávají plodné potomstvo. I zdánlivě tak odlišné druhy, jako jsou husa velká a husa labutí dávají při křížení plodné potomstvo, čehož je často využíváno při vzniku různých plemen. Je to z toho důvodu, že ač různé poddruhy, stále se jedná o stejný rod - Anser, čili husa.